|
|
Nemocnost a úhyny telat dojeného skotu v období do odstavu
Nováková, Viktória
Bakalářská práce Nemocnost a úhyny telat dojeného skotu v období do odstavu popisuje přehled nejčastějších onemocnění telat od jejich narození do odstavu a příčiny jejich úhynu v tomto časovém úseku. Nejčastěji postihující onemocnění gastrointestinálního traktu jsou septikemická koliinfekce, diarhoický syndrom a infekční enterotoxémie. Dýchací soustavu postihuje nejčastěji respirační syndrom, který jako komplex onemocnění zahrnuje infekční bovinní rinotracheitidu, parainfluézu 3, bovinní respirační syncytiální virus a pasteurelózu. Na onemocnění telat se vztahují různé faktory a příčiny, které ovlivňují jejich zdraví. Zdraví podmiňuje z velké části kolostrální a mléčná výživa. Je-li narušen jeden z faktorů ovlivňujících zdraví, může to mít dopad na chov. Praktická část se zabývá sledováním respiračních, průjmových onemocnění a jejich léčbou v podniku na Slovensku. Na základě výsledků bylo zjištěno, že v daném chovu je nemocnost 86,26 % z celkového počtu telat do odstavu. Nejvíce převažovaly průjmová onemocnění 48,07% a respirační onemocnění 36,05%. Doporučením je poučení zaměstnanců o technologických a zoohygienických zásadách chovu.
|
|
|
Vliv ročního období a pořadí laktace na kvalitu mleziva holštýnských krav ve vybraném podniku
Slechanová, Marie
Tématem bakalářské práce bylo sledovat vliv ročního období a pořadí laktace na kvalitu mleziva holštýnských krav. Bakalářská práce je rozvržena do několika částí. V literární rešerši se práce zabývá charakteristikou, významem a složením mleziva. V teoretické části jsou popsány vlivy působící na kvalitu mleziva a konzervace mleziva. V praktické části bylo posuzováno mlezivo od dojnic na 1. až 3. a vyšší laktaci v závislosti na ročním období. Z hodnocených ukazatelů byla měřena hustota, cukernatost v jednotkách Brix a zjišťováno procentuální zastoupení tuku, bílkovin a laktózy. Z výsledků je patrné, že se zvyšujícím se pořadím laktace, se zvyšuje kvalita mleziva. Na základě získaných výsledků nebylo jednoznačně prokázáno, že by vliv ročního období měl zásadní vliv na kvalitu mleziva. Naměřené hodnoty ukazatelů byly na sledované farmě v souladu s odbornou literaturou vyšší nebo naopak nižší.
|
|
|
Výživa telat v období do odstavu
Sladký, David
V dnešní době je čím dál více diskutováno téma výživy telat v období do odstavu. V teoretické části bakalářské práce je popsáno období mlezivové, mléčné i starterové výživy a odstav telat. Dále je zpracován přehled o krmivech používaných u telat v období mléčné výživy se zaměřením na mlezivo, mléčné krmné směsi, startéry a vodu k napájení. V praktické části jsou popsány výsledky z pokusu zkrmování mléčných krmných směsí od dvou rozdílných výrobců. Do pokusu bylo zařazeno 20 telat, která se rozdělila na 2 skupiny a již po mlezivovém období bylo deset z nich krmeno mléčnou krmnou směsí Multimilk Vital od firmy VVS Verměřovice a druhá skupina Telfidem Extra od firmy FIDES AGRO, s. r. o. U všech telat byly sledovány hmotnosti, zdravotní stav, spotřeba starterové směsi a vypočítány přírůstky a provedeno ekonomické hodnocení nákladů na odchov telat. V živé hmotnosti telat, denních přírůstcích ani spotřebě starterové směsi po celou dobu pokusu nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. V jedné fázi odchovu byl prokázán vyšší výskyt průjmů u telat krmených směsí Telfid Extra. Ačkoliv finální vyhodnocení přírůstků ukázalo téměř totožné výsledky, po přepočtu ekonomické stránky byl Telfid Extra s náklady 47,57 Kč na kilogram přírůstku ekonomičtější než směs Multimilk Vital, kde byly náklady na kg přírůstku v použitých krmivech spočítány ve výši 58,02 Kč.
|
|
|
Hodnocení růstové schopnosti telat plemene galloway ve vybraném stádě masného skotu
KARAS, Aleš
Cílem práce bylo zhodnotit růstovou schopnost telat plemene galloway ve vybraném podniku. Zdrojem dat byla KUMP a sledované období bylo od roku 2005 do roku 2020 tedy celkem 16 let. V práci byly sledovány ukazatele růstové schopnosti, konkrétně pak dosažené hmotnosti ve 120 a 210 dnech s přírůstky v průběhu jednotlivých kontrolních let za celé sledované období a jejich porovnání mezi býčky a jalovičkami. Dále pak vliv na tyto schopnosti každého plemenného býka, který byl ve stádě aktivní a vliv počtu otelení plemenic neboli jejich parity. Na závěr konečné porovnání dosažených hodnot ve sledovaného podniku s průměrem v ČR. Byly zjištěny velké rozdíly mezi býky a jalovicemi, kdy býci dosahovali v průměru o 10 % vyšších hmotností a přírůstků než jalovičky. Taktéž byl zjištěn významný vliv pořadím otelení, přičemž do 6. otelení se růstové schopnosti telat zlepšují, díky zlepšující se mléčnosti krav. Patrný je také vliv užitého plemenného býka, kdy největší rozdíl mezi minimální a maximální dosaženou průměrnou hmotností v 210 dnech činil u jalovic 38 kg a u býků 54 kg.
|
|
|
Vliv probiotických krmných doplňků na růst a zdravotní stav telat
ŠEBKOVÁ, Anna
Tato práce uvádí základní podmínky správného ustájení a výživy telat od období mlezivové výživy až po období rostlinné výživy. Práce se zabývá především významem probiotických krmných doplňků, jejich vlivem na růst a na zdravotní stav telat. Hmotnost telat 7. den po otelení byla ve všech třech skupinách na přibližně shodných průměrných hodnotách tj. 54 kg. Významný rozdíl byl zaznamenán až na konci pokusu, a to v devadesáti dnech po narození. Průměrná hmotnost skupiny, které byl podáván přípravek RumiForm Digest činila 126 kg. Zatímco ve skupině, které byl krmen krmný doplněk RumiForm Digest spolu se směsí bakterií a ve skupině kontrolní byla zaznamenána průměrná hmotnost 146 kg. Průjmy se vyskytly v obou pokusných skupinách i ve skupině kontrolní, přičemž největší četnost byla pozorována ve skupině, které byl podáván krmný doplněk RumiForm Digest a směs bakterií. Z celkového počtu 48 telat byly průjmy zaznamenány u 9 % jedinců. K úhynům došlo pouze ve skupině telat, kterým byl během pokusu podáván krmný doplněk RumiForm Digest v kombinaci se směsí bakterií. Celková mortalita činila necelé 2 %. Během experimentu nebyl prokázán vliv probiotických krmných doplňků na růst (p-hodnota (hmotnost telat 7. den po narození) = 0,63; p-hodnota (hmotnost telat 90. den po narození) = 0,31, p-hodnoty vyšší než 0,5) ani vliv na zdravotní stav (p-hodnota (porovnání výskytu průjmů) = 0,67; p-hodnota (úhyny) = 0,82, p-hodnoty vyšší než 0,05). Ze získaných dat nelze potvrdit, že podávání probiotických krmných doplňků má pozitivní vliv na růst a zdravotní stav telat.
|
|
|
Vztahy mezi kvalitou mleziva, růstem a zdravotním stavem telat
ŠLEGLOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou odchovu telat, zejména v období mlezivové a mléčné výživy. Protože základem úspěšného chovu skotu je odchov telat, musí být kladen důraz na jejich včasné napojení kvalitním mlezivem. Mlezivo je prvním sekretem mléčné žlázy hned po otelení. Obsahuje důležité složky, zejména imunoglobuliny, které hrají významnou roli ve výživě telat. Zajišťují pasivní imunitu telat po narození, zdraví a životní funkce v prvním mimoděložním období mláděte. Dalším důležitým aspektem pro úspěšný a zdravý odchov telat je například technologie ustájení telat nebo jejich následná výživa v jednotlivých období odchovu, jež jsou v práci rovněž popsány.
|
|
|
Vyhodnocení růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na různých chovatelských podmínkách
DUŠEK, Jan
Cílem každého chovatele skotu by mělo být životaschopné, dobře rostoucí zdravé tele, které předá svou genetickou informaci dalším generacím. Tato práce řeší vliv růstu a zdravotního stavu telat v závislosti na zvolené technologii odchovu ve vybraném chovu holštýnského skotu. Cílem bylo v provozních podmínkách porovnat jednotlivé způsoby ustájení telat. Zvolená hypotéza predikuje dosažení lepších výsledků u telat ustájených v individuálním systému (VIB), oproti skupinovému (VSB). Ve vybraném chovu, v období roku 2020, byla sledována skupina telat (n 41), která byla rozdělena rovnoměrně do různých systémů ustájení (individuální/skupinový). Pokus trval od narození do 85. dne věku. Dle výsledků pokusu, dostávala telata obou pozorovaných skupin kvalitní mlezivo (průměrná hodnota 26,17 % Brix) v dostatečném množství (průměrné množství při prvním nápoji 3,45 l). V podniku nejsou telata při narození vážena (teleti je přiřazena hodnota 30 kg, nezáleží na pohlavní). Naměřená průměrná porodní hmotnost byla 38,4 kg. Bylo by dobré tuto hodnotu ve vnitropodnikovém systému upravit, aby lépe odpovídala skutečnosti. Dle výsledků pozorování lze zamítnout původní hypotézu. U obou skupin telat, nebyl při porovnání, zaznamenán statisticky významný rozdíl. Pro malé množství pozorování nelze objektivně (statisticky) potvrdit/vyloučit míru náchylnosti jednotlivých skupin telat k infekčním tlakům a nemocem. Větší problémy představovala průjmová onemocnění. Tato onemocnění se vyskytovala nejvíce u telat do jednoho měsíce věku, s prevalencí onemocnění 25 % s průměrnou mortalitou 7,4 %. Při porovnání přírůstků nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Odstavená telata ze systému ustájení VIB vykazovala větší ziskovost, v průměrné výši 313 Kč na jedno tele, 2,92 Kč na kg přírůstku. Z hlediska welfare zvířat, se při větší kohoutkové výšce vyskytovaly problémy s odřenými hřbety telat, která byla ustájena v plastových boudách (Calf - Tel). Tyto boudy měly nízký vstupní otvor (95 cm). V podniku jsou telata na mléčné výživě napájena z volné hladiny, cucáky se zde nepoužívají. Stálo by za zvážení a vyzkoušení, zda by se změna způsobu napájení telat kladně projevila na prevalenci průjmových onemocnění. Což by mohlo vést nejen ke snížení nákladů na případnou veterinární péči a léky, ale i k navýšení přírůstků a ekonomických výnosů.
|
|
|
Analýza různých technologií odchovu telat
HAMPLOVÁ, Michaela
V chovech skotu je třeba telatům věnovat velkou pozornost, zvláště pak kvalitě jejich odchovu. Odchov telat je jednou z nejrizikovějších částí celého chovu. To si žádá důkladné rozpracování biologických, nutričních, etologických a technologických faktorů chovu. Cílem práce bylo v provozních podmínkách porovnat 2 různé způsoby odchovu telat (individuálně vs. po dvojicích) v zastřešených venkovních individuálních boxech s krmením 2 x denně a vyhodnotit jejich vliv na průběh růstu a zdravotního stavu od narození do odstavu. Pokus byl uskutečněn na farmě Číčov, která je jedním ze středisek podniku Alimex a.s. Nezvěstice, hospodařícím v okrese Plzeň - jih. Vlastní sledování telat probíhalo od 1. 1. 2018 do 31. 7. 2018. Obě skupiny telat zahrnuté do pokusu byly krmeny stejným množstvím krmení (nativní mléko, MKS, TMR). Každá skupina měla stejný počet kusů - 12 ks telat (jaloviček) plemene holštýnský skot. Na konci sledovaného období, dosáhla telata, která byla v mléčném období odchovávána společně po dvojicích, průměrné hmotnosti 227,17 kg, zatímco telata, která byla během stejného období odchovávána individuálně, dosáhla konečné hmotnosti 215 kg. Průměrný denní přírůstek byl u telat se společným odchovem 0,89 kg, u telat skupiny druhé byla tato hodnota nižší, konkrétně 0,83 kg. Rozdíl mezi průměrnými konečnými hmotnostmi obou skupin nebyl však vyhodnocen jako statisticky významný (p > 0,05). Všechna telata, zahrnutá do pokusu, byla napojena mlezivem odpovídající kvality (obsah imunoglobulinů 100 g/l a více) do 2 hodin po porodu. Imunitní vybavenost všech pokusných telat byla dostačující, tedy hladina imunoglobulinů neklesla pod 50 g/l, přičemž u více jak 85% telat byl obsah imunoglobulinů nad 55 g/l. U telat, která byla odchovávána v průběhu pokusu individuálně, bylo zaznamenáno průjmové onemocnění u 3 kusů a onemocnění respirační u 4 kusů. U odchovu společně po dvojicích se vyskytlo průjmové onemocnění u 5 kusů telat a respirační onemocnění se objevilo u 4 kusů. U obou pokusných skupin telat bylo vysledováno, že bezprostředně po napití si zvířata vzájemně ocucávala mulce, telata ustájená společně však s nižší četností, také olizovala polypropylenové desky oddělující VIB a okusovala prázdné kbelíky.
|
|
|
Analýza užitkovosti u masného skotu plemene Hereford
MAZALOVSKÁ, Lucie
V této práci je řešena problematika chovu skotu masného plemene Hereford a kříženců tohoto plemene s plemeny Charolais a Český strakatý skot. Byl sledován vliv pohlaví, plemenné příslušnosti otce i matky, pořadí a měsíce otelení na průměrné hmotnosti telat ve 120, 210 a 365 dnech věku zvířete. Dále byly hodnoceny přírůstky telat u jednotlivých kombinací užitkového křížení. Studie byla provedena ve vybraném chovu stádě čítajícím 215 ks skotu, z toho 85 ks plemene Hereford, 68 ks plemene Charolais a 62 ks plemene Český strakatý skot. Uvedené stádo je chováno na statku soukromého hospodářství o celkové rozloze 90 ha pastvin lokalizovaného v jihočeské obci Lhota u Mladošovic. Ke statistickému hodnocení byly využity získané informace o jednotlivých kusech ve stádě a data užitkovosti v rozmezí let 2017 a 2018. Tato diplomová práce potvrzuje, že vyšších průměrných hmotností mohou dosáhnout, jak kříženci masných plemen skotu, tak i kříženci s kombinovanými plemeny skotu. Dále že i telata narozená v pozdních měsících roku, například v listopadu, mohou dosáhnout vyšších průměrných hmotností. Ze statistické analýzy lze prokázat vliv rodičovské kombinace na průměrné hmotnosti telat a jejich přírůstky, kdy nejnižšího přírůstku dosáhly telata kombinace Charolais x Český strakatý skot 0,83 kg/kus/den, zatímco nejvyššího přírůstku dosáhla telata kombinace Charolais x Hereford čítající 1 kg/kus/den.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na užitkovost stáda masného skotu plemene Hereford.
MAZALOVSKÁ, Lucie
V této práci je řešena problematika chovu skotu pro produkci masa plemene Hereford. Byl sledován vliv pohlaví, otce, pořadí a měsíce otelení na průměrné hmotnosti telat ve 120, 210 a 365 dnech věku zvířete. Dále byl hodnocen průběh růstu telat během odchovu u matky. Byly použity informace o jednotlivých kusech ve stádě a data užitkovosti v rozmezí let: 2014, 2015, 2016. Studie byla prováděna na chovu stáda čítajícím 75 ks skotu bez tržní produkce mléka. Uvedené stádo je chováno na statku soukromého hospodářství o celkové rozloze 70 ha pastvin lokalizovaného v jihočeské obci Lhota u Mladošovic. Tato bakalářská práce potvrzuje, že pro výbornou produkci je nejvhodnější zajistit otelení krav nejlépe ve věku 24 měsíců a ponecháním v chovu do druhého až třetího otelení.
|
host ::
RSS.